"JEŽKOVY STOPY"

 Do nedávna jsem neměla ani zdání o orchestru "JEŽKOVY STOPY", ale o zvolání údivu a zděšení pronášené slovy "JEŽKOVY VOČI", to jo. Používám to dost často, snad mohu klidně napsat, že nyní více, než kdykoli předtím. Rozumějte,dříve zde znamená, když byly naše děti malé, nyní dospělé mající už své potomky naše vnuky a jeden z nich má dokonce dítě, což je naše pravnučka Kačenka. ☺Když se naše pravnučka Kačenka narodila, tak mé zvolání "JEŽKOVY VOČI" značilo údiv i radost současně☺a zvítězilo nad dost časté vyřčené "JEŽKOVY VOČI",vyjadřující zděšení stran našich dospělých dětí. Inu jak by naše babi řekla:" malé děti malé starosti, velké děti, velké starosti". Ovšem toto dnes vůbec není na pořadu, jde o zcela něco jiného. Jde o setkání a potěšení, při němž jsem s láskou v údivu tiše zvolala "JEŽKOVI VOČI" a hned sama sobě dodala, tak na to děvče zlaté půjdeš a aspoň chvilku zapomeneš na tak častější vyřčené, již výše uvedené zděšené "JEŽKOVY VOČI". Jedná se o plakát, který jsem objevila na poutači při jedné mé cestě za kolegyni na kafíčko. Vždy doma hlásím, že se jdu setkat a oprášit vztahy s  veřejností.

Jak jsem řekla, tak jsem udělala a na koncert se těšila. Stačilo už "jen" zakoupit vstupenku, ale co se vleče neuteče. Stále jsem koupě vstupenky odkládala. Mělo k tomu konečně dojít po schůzce předsedů klubu s pracovnicemi Magistrátu. Nakonec se mé zdržení k zakoupení vstupenky vyplatilo nejen mě,ale i kolegům z řad našeho seniorského klubu. Určitý počet vstupenek jsme dostali k dispozici. Protože nejsem sobec a dokonce se nestydím napsat jako má nástupkyně, kdy jsem se rozhodla po třináctiletech mého působení ze zdravotních důvodů odstoupit z vedení našeho klubu. Ovšem po necelých dvou letech už jako člen se na přání ostatních opět vrátit do vedení. Má nástupkyně veškeré výhody plynoucí z možnosti při různých podobných akcí čerpala pro sebe, maximálně ještě pro kamarádku. Pokud jsem měla dotaz proč se nás nemohlo účastnit více, měla připraveno více variant odpovědi - byl omezený počet, bylo to pro ty, co pro klub něco udělali (třeba jej 13 let vedli?☺ - v ten moment ohluchla), tam jsme se nedostali, stejně to za nic nestálo a podobné výmlouvání☺☻☺.

Co se koncertu týká, byli jsme velmi spokojení, přenesli jsme se do doby 30. a 40 let minulého století. Slovem nás provedl konfereciér pan Radek Žitný hudebním světem Jaroslava Ježka, Slávy Emana Nováčka a mnoha dalšími mistry, kteří psali dějiny české populární hudby. Charismatičtí zpěváci Jaroslav  Diviš a Lenka Švestková byli třešničkou na dortu. (Fotografie i nahrávky jsou ze zdroje...)

Orchestr Ježkovy stopy, učinkuje v hudební sféře již dvanáct let, nám ve svém vystoupení připomněl významná výročí. 120 let od narození Jana Wericha a Jiřího Voskovce a 80 let od konce druhé světové války legendárními melodiemi swingu a džezu. 

https://www.jezkovystopy.cz/galerie

Návštěva koncertu bylo pro mě pohlazením na duši, podpořené spokojeností klubových přátel. Všem vám přeji pohodové dny prožité ve zdraví.

   

   

 

"OÁZA KLIDU"

 

 

Jak by naše babi řekla: "na tu bídu jsi ještě dobře dopadla". Její hodnocení by směřovalo k výsledku mého vyšetření v Třinecké nemocnici a následného zapsání do pořadníku. Čekací doba až půl roku, možná se podaří i dříve, do té doby budu doufat, že pojišťovny budou ... no, mám mít klid. Jen se mě nelíbí to věčné rozdávání a výsledek žádný. Napsala jsem více, ale raději jsem vše vymazala. Jsem zbabělec, ne mám být v klidu a tak raději k té naší " OÁZE KLIDU"

Kdo mě zná už ví, Komorní Lhotka naše srdcovka. Tam jsme se zastavili cestou s Třince, na té naší lavičce, kde jsme vše co mě čeká v klidu rozebrali. Pozitiva i negativa a za šumění říčky za námi jen tak lelkovali a vzpomínali ...

V nejlepším se má přestat, ještě foto pampelišek a ubírali jsme se na oběd do naší pizzerie "Palírna" na výbornou pizzu "OLOMOUC".Tu jsem však už nevyfotila, hlad byl silnější...

Mějte pohodové dny prožité ve zdraví a doufejte, tak jako já, že sluníčko nebude mít dlouho dovolenou.

"VÝSTAVA RUČNÍCH PRACÍ SENIORŮ"

 Vnašem Centru volnočasových aktivit byla opět po roce výstava ručních prácí seniorů. V zájmových kroužcích - výroba keramiky, pletení z papíru, technika guilling, enkaustika, malování na hedvábí, tkaní, vyšívání, pletení, batikování, kresba a malování, šití patchworku, výroba šperků. Dále pak kroužek Zpívání pro radost, ten vlastně zahájil výstavu

Takto vyzdobený vchod nás vítal kyticí květů ve váze z papírových ruliček.

Mimo rukodělné kroužky je také kroužek Zdravého pohybu - cvičení na židlích a karimatkách, chůze s holemi Nordic Walking, karetní hry Taroky. Já se však zaměřím na dnešní výstavu rukodělných prací, omlouvám se za ne dost kvalitní fotografie.

Obrazy se hodně špatně fotily, je tam pro ně velmi malý prostor ...

Osobně se mě moc líbil nápad s domečky a tác s kávou " Doma je tam, kde voní káva"

Kdo z vás došel až sem, přeji mu ve zdraví prožitý každý další den. Pro mě to byl dnešní den náročný, ale vyvážilo to setkání s příjemnými známými a že jich tam bylo💗

"VELIKONOČNÍ TRHANEC"

Vrátím se ještě k velikonočním svátkům, nedá mě to a prásknu vše zde na sebe. Dnes už se jen směji, ovšem na ten den "D"nezapomenu dlouho a jak mám v názvu rubriky, že "Vaření a pečení, není žádné trápení", to odvolávám, uvažuji dokonce, že to bude rubrika "Vaření a pečení může být i trápení" 😜😂😏😊Už se vám někdy stalo, že se při snaze mít vše co nejvíce nej, jak by naše babi řekla "posere"? Tak právě toto se mě stalo vážení při mém pečení něčeho sladkýho ke kafi. No, jak už to tady na sebe praskám, prásknu vše, ať je to komplet. Za mého působení ve školství jsem měla přezdívku "NÁČELNÍK MLSNÁ HUBA", nebyla jsem jediná mlsná, ale v dosahu kdykoli na telefonu. Pro tuto snadnou dostupnost se často stalo, že mě kolegyně zavolaly, ať po cestě koupím "něco" ke kafičku. Věděly, že neodolám a opravdu dobrotu přinesu. Nebudu nic tajit, manželovi stačí o velikonocích upečená šoldra (slané kynuté těsto) kus uzeného, bílá klobása, vnukům ještě řízek navrch! Ovšem mě ke kafi něco chybělo. Beránka už nepeču dlouho, mlsná mě honila i řekla jsem si, že něco rychlého na plech, by se hodilo.

Těsto na bublaninu, to bude hned, jahody jsem zaměnila za zavařené mandarinky a vše zdokonalila posypkou s kokosu. Vůně se linula, kokos zlátnul, slintala jsem už při pohledu přes sklo do trouby a říkala si: " NE, MARTO, TEPLÉ TO JÍST NEBUDEŠ!!!"Zkusila jsem na špejli a protože jsem to chtěla mít ECHT dobrý, rozhodla jsem se plech otočit a ještě ten druhý konec dopéct do zlatova. Právě ten kosos ať se připeče akorát. Pak už jen teplé polít smetanou na šlehání a MŇAM A NEJÍST TEPLÉ, to jsem chtěla dodržet, opravdu. Při tom obracení bylo hned po mňam...

Plech se zvrtnul a mňamka skončila na dvířkách od trouby(naštěstí větší část) a něco málo na zemi. Ten stín na fotografii jsem já😰😱🙏, dlouze, předlouze jsem na tu spoušť hleděla...

Co už, bylo mě do breku, ale něco málo se dalo stáhnout zpět na plech a polít tou smetanou. Naštvaná sama na sebe pomyslela jsem si, že jsem si měla raději lehnout na kanape jako ten keramický taťka na poličce...

Jak už jsem psala na začátku, dnes se usmívám😏😀, nakonec podle dcery to byl parádní "TRHANEC". Ani tu rubriku nebudu přejmenovávat, vždyť to "VAŘENÍ A PEČENÍ, NENÍ ŽÁDNÉ TRÁPENÍ"☺☺☺Mějte všichni pohodové dny prožité ve zdraví jak jen to půjde.

" POŠTÁÁÁÁ"

Nevím jak jste na tom vy s doručením pošty do klasické poštovní schránky. Přiznám se, že já dost bledě, sama píši zřídka a tak je jasné, že mě krom vánočního přání od neteře a úředních oznámení do schránky nic nechodí. Občas k nám zazvoní paní mající "skoro"stejné příjmení, ba dokonce začínající stejnými písmeny B. M. a ptá se, zda u nás nemá poštu. Pracovník pošty se občas zřejmě nenamáhá dočíst pozorně celé přijmení a jméno do konce. Navíc je naše poštovní schránka více na ráně a tak začátek přijmení BAI u paní bydlící v našem domě lehce zamění za BAJ. MARI za MART a k průšvihu je lehce nakročeno. Lehce je to bráno pokud jsme doma jeden či druhý. Horší je, když  čekáme důležitou poštu, naposledy to byl termín nástupu do lázní ☻to je pak nemilé. Jistá je pošta e-mailová, WhatsApp a taky ústně doručená návštěvou- dětmi, vnuky, či jiným příbuzenstvem. Ta je obzvláště milá, většinou jde aspoň na chvilku posedět, nejenže máme "poštu" z první ruky, ale hned máme možnost odepsat. No, takové odepsání není jen tak, to se musí zvážit, většinou se jedná o uspořádání rodinného setkání a tak se ústně řeší, co by bylo nejlepší a nejschůdnější. V dnešní době při tazvaném pracovním vytížení, které počítá s pátky i svátky sakum prásk není jednoduché se jen tak sjednotit a sejít. Většinou ten kdo pracuje v pátky i svátky si zahraje na pošťáka ústního a přijde předat ústně, že se nedostaví. Jak se ústně pošta předává, tak vlastně dojde k posezení, zároveň k pohoštění a je vymalováno. Jak by naše babi řekla jsou "zabité dvě mouchy jednou ranou a ani to nebolelo".☺Ne nebojte se, o došlou poštu vás nepřipravím, je to naše, žádné BAI MARI! Došla do e-mail, tak na WhatsApp a rize velikonoční. Přiznám se bez mučení, že jsem dnes klasickou poštovní schránku nekontrovala ☻☺Spoléhám na vás PŠŠŠT, nikomu to neříkejte, zítra tam zajdu😒😃😔.  

v poště přišla také rada jak naložit s vaší váhou😐

Kdy jsou ty doby, kdy se u nás zdobilo, to byly vnuci malý a taky třeba Velikonoce sněhové jako v roce 2013- 31. 3., doufám, že sníh už má letos odzvoněno ...

Každý rok peču na Velikonoční svátky Šoldru, více se o ní dozvíte zde :                                             https://fukcarinka.blogspot.com/2024/03/svatky-jara-vareni-peceni-neni-zadne.html

Jako každý rok, nebude u nás Šoldra chybět, k tomu uzené maso, opečené klobásy, zelený salát. Beránka nepeču, ale něco sladkého ke kafíčku se určitě u nás najde, je to rychlé a není pracná☺

Kdo z vás dočetl až sem, přeji mu pohodové prožití Velikonočních svátku ve zdraví.